Velká Hleďsebe

Velká Hleďsebe se nachází 1 km jižně od Mariánských Lázní. Základ obce pravděpodobně nikdy nebyl okrouhlicový. Obec se rozvíjela podél a v okolí důležitých komunikací. Procházela tudy hlavní silnice z Plzně do Chebu (z Hleďsebe ve směru na dnešní obec Valy) a přicházely sem cesty od Teplé, Úšovic, původní hamrnické tvrze (dnešní Hamrnický zámeček), od Třech Seker kolem rybníků zvaných „Schmelzteiche“ (dnes koupaliště Riviera). Historický vývoj obce je patrný i na dnešním vzhledu obce. Obec nemá žádnou náves či veřejnou plochu. Veškeré komerční aktivity se soustředí kolem hlavních komunikací, dnes zejména kolem komunikace spojující obec s Mariánskými Lázněmi. Jediným veřejným prostorem připomínající náves je prostor kolem kostel sv. Anny, který má však výhradně odpočivnou funkci – bez jakýchkoliv komerčních aktivit. Obec má charakter příměstské obce Mariánských Lázní, se kterými ji spojuje městská hromadná doprava (trolejbusy, autobusy). Součástí obce je rozsáhlý areál bývalých kasáren Klimentov, vybudovaný v padesátých letech a vojáky opuštěný v roce 2004. Jeho kapacita byla 2500 vojáků, zařazených do pěších, tankových, raketových uskupení. Součástí byly i jednotky PtP a vně kasáren řada obytných domů pro vojáky z povolání. Areál bývalých kasáren je mimořádnou výzvou pro další rozvoj obce. Význam tohoto prostoru posiluje i malé správní území obce. Existence bývalých kasáren Klimentov, které mají nyní částečně charakter brownfield, ovlivňuje charakter a vzhled této místní části obce. Dnes je nejvýznamnější komunikací procházející obcí silnice I/21 Plzeň – Cheb I/21. Někdejší císařská (erární) poštovní silnice je dnes na hranici únosnosti frekventovaným hlavním tahem s nekonečným proudem vozidel. V současnosti (2008) je budován obchvat obce, který by měl výrazně odlehčit dopravní zátěže obce a odvést tranzitní dopravu mimo obec. Ze sousedních obcí jsou na severu již zmíněné Mariánské Lázně (obec III. typu) na severozápadě Hamrníky (místní část Mariánských Lázní), na jihu Drmoul, na jihozápadě obec Tři Sekery a na jihovýchodě Valy. Jak již bylo zmíněno výše obec je příměstskou obcí Mariánských Lázní a z této polohy výrazně těží – zejména je atraktivní pro přijatelnější ceny bydlení a dostupnost služeb v blízkém lázeňském centru, jejichž existence v případě samostatné obce by nebyla možná. Obec se skládá ze tří místní částí Velká Hleďsebe, Malá Hleďsebe a Klimentov. Malá Hleďsebe představuje oblast pro individuální a rekreační bydlení, Klimentov je silně ovlivněn typickou výstavbou obklopující bývalý areál kasáren (SORELA) s pozůstatky původní vesnice. Centrum osídlení a služeb představuje Velká Hleďsebe, rozprostírající se kolem silnice Cheb – Mariánské Lázně (ulice Pohraniční stráže). Místní části Velká Hleďsebe a Klimentov spojuje plocha zeleně okolo poloka Schlősserbach. V obci působí úplná základní škola a dvě mateřské školy, které mají v současné době dobrou naplněnost. Velkým nedostatkem je chybějící tělocvična. Pro společenský život v obci chybí odpovídají prostor, neexistuje žádný kulturní či společenský dům. Částečně zmíněnou funkci plní omezený protor obecní knihovna v budově obecního úřadu, kde kromě běžných služeb knihovny a veřejného internetu nabízí i prostor pro nepravidelné komunitní a kulturní akce.

Z historie obce

Nejstarší historii obce Velká Hleďsebe a jejich místních částí je obtížné zjistit. Veškeré doklady o jejich stáří shořely při požáru hradu Tachova, ke kterému obě Hleďsebe patřily až do roku 1606. Jak je známo, býval tento hrad centrem chodské strážní služby při české hranici a střežené území končilo hranicí s kynžvartským panstvím, kterou tehdy tvořil Kosí potok zvaný v těchto místech – (prameniště pod vrcholkem Dyleně až k dnešním Valům) – Starý potok („Altbach“). Bažinatému hraničnímu údolí v úseku samoty Pozorka – dnešní Valy, kudy potok protéká, se odedávna říkalo Kynžvartský pas. Bylo to v širokém okolí jediné snáze prostupné místo, kterým vedla důležitá zemská cesta z Bavorska do Čech. Nejstarší písemná zpráva o obci je z roku 1587. V deskách zemských se uvádí k tachovskému hradu příslušná „ves Sichdichfür a rybník v Sichdichfüru“. V roce 1605 uvádí se v tachovském urbáři poddaný Hans Bartl Schirnding (Širtyngar), že platí na sv. Martina do Tachova 30 grošů v Malé Hleďsebi a 1 kopu a 52 grošů ve Velké. V deskách zemských je pak zápis z roku následujícího 1606. Tehdy císař Rudolf II. ve finanční tísni odtrhl obojí Hleďsebe od panství tachovského a prodal je výše jmenovanému Širtyngarovi. Listina uvádí že prodává „ … ves řečenou Maley hleďsebe, v řeči německý Klein sich dich für, item druhou ves doleyssi hleďsebe řečenou, kteráž se v řeči německé Gross sich dich für jmenuje, i s krčmou svobodnou …, též s kusem lesa, kterýž leží nad vesnicemi Malým a Doleyssym hleďsebe, jináč v německý řeči Klein, Unter sich dich für …“ (Profous). Toto původní znění listiny je významné a dovídáme se Velká Hleďsebe dříve jmenovala Dolejší a (a to ještě v roce 1870), přičemž v němčině kolísaly názvy Unter a Gross a dále, že rovnocenný byl název jak český, tak německý.

Malá Hleďsebe

Malá Hled’sebe (577 m n.m.) leží cca 2 km jihozápadně od Velké Hled’sebe a 700 m severozápadně od Drmoulu. Malá Hled’sebe leží na mírném jihovýchodním svahu při okraji Tachovského lesa, patřícího k pohoří ČESKÝ LES. Jihojihozápadně od obce je Panský vrch (659 m n. m.) a západně vrch Schellerberg (631 m n. m. – první české jméno z roku 1970 „Dubový vrch“). Kdysi tu stávala Metternichova lovecká besídka s lavicemi a vyhlídkovým altánkem, kde sedával při honech kynžvartský kníže se svými hosty-lovci u občerstvení. Malá Hled’sebe bývala samostatnou katastrální obcí. Má katastrální rozlohu 89,21 hektarů veškeré (zemědělské, zastavěné a ostatní) půdy. Zde je 85 parcel. Nemá žádné lesní porosty. Historie obce se za posledních čtyři sta let podobá historii své větší sestry. Nejprve byla majetkem českého panovníka. Obě vesnice byly založeny jako chodská sídla v dávných dobách na okraji hlubokého hraničního hvozdu, nazývaného zde Tachovský les (dnes část pohoří Český Les). Příslušely až do roku 1931 pod farnost v Trstěnicích, kde byl farní kostel sv. Víta, uváděný již v roce 1200. Do tohoto kostela se chodilo na nedělní mše, na svatby, ke křtu, na pohřeb z Malé Hled’sebe ještě před 75 lety. Tato příslušnost je jasným dokladem původní vazby obou Hleďsebí na chodské centrum Trstěnice a s ním na tachovský hrad. Od roku 1931 se stala Velká Hled’sebe sídlem nové farnosti. Zatímco u Velké Hled’sebe uvádíme hypotézu o původní, byt‘ krátké zástavbě okrouhlice, u Malé Hled’sebe byla od počátku silniční (ulicovitá) zástavba. Nejstarší zpráva o obci je z roku 1606.

Atraktivity v obci

Odkaz

Obec Velká Hleďsebe: https://www.velkahledsebe.cz
 

Projekt se realizuje s podporou Karlovarského kraje,
www.kr-karlovarsky.cz