Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
MAS 21, o.p.s.
MAS 21, o. p. s.
Svobody 520/3, 350 02 Cheb
IČ: 264 08 309
MAS 21, o. p. s. Svobody 520/3, 350 02 Cheb IČ: 264 08 309

Stará Voda

Správní území obce Stará Voda tvoří vlastní obec Stará Voda s osadou Jedlová s částmi Sekerské Chalupy a Vysoká.

Správní území je relativně rozsáhlé – 5 403 ha. Vlastní obec Stará Voda leží 8 km severozápadně od Mariánských Lázní a 2,5 km jihozápadně od Lázní Kynžvart v nadmořské výšce 600 m. n. m. Správní území zasahuje severovýchodní částí CHKO Slavkovský les a jihozápadní a jihovýchodní částí leží v přírodním parku Český les. V území pramení Kosový potok. Již ve starších listinách se uvádí obec Stará Voda jako významnější sídlo na panství Kynžvartu. Tak například již v roce 1448 poskytl Heinrich II. z Plavna obcím na kynžvartském panství svobodné dědičné právo pro příbuzenstva a sousedy. Obec vznikala jako silnicovka na dopravní trase Plzeň – Cheb. Kdysi tudy vedla zemská stezka, později zemská silnice, pak Císařská silnice, erární Říšská silnice, dnes je to silnice I. třídy číslo I/21, ze které vychází ve Velké Hleďsebi silnice číslo I/24 přes Mariánské Lázně do Karlových Varů. Obec leží mezi dvěma pohořími, mezi Českým lesem na jihozápadě a Slavkovským lesem na severovýchodě. Vršky v okolí tvoří východní výběžky mohutné hory Dyleň 940 m n.m. Na západě směrem k Žandovu se zvedá Chebský vršek 635 m n.m., směrem k Sekerským Chalupám je nevýrazná Husí výšina 627 m.n.m., poválečnými českými topografy přejmenovaná jako „Na vrších“. V místech severně nad Sekerskými Chalupami je rovněž nevýrazná výšinka Pozorka 626 m n.m. a směrem k zámku Kynžvartu je nízký Kamenný vršek 616 m n.m. Celá oblast Staré Vody je pahorkatina, kde převládají horniny rula a žula (granit). Z minerálů se nalézá mezi Vysokou a Starou Vodou andalusit (podobně jako na Dyleni) a fibrolit. Červený ortoklas nalezneme spíše u Žandova, Kynžvartu a Úbočí. Křemen se těžil na Kamenném vršku. Orná půda má vlastnosti zčásti chudé jílovité půdy, zčásti písečné. Ornice není hlubší než 13 cm a pod ní je písek či žula. Stará Voda leží na rozvodí, kde se v severozápadní části katastru odvádějí vody do Ohře, z ostatní oblasti sbírá vody Kosí potok, tekoucí dále do Mže, Berounky a Vltavy. Obcí protéká Starý čili Bahnitý potok (míval názvy: Wiesbach, Sauerwiesenbach, Dorfbach, Kothüllbach, Altbach). Přitéká do vsi z mokřadních luk od západu od Vysoké, protéká Starou Vodou, pod ní lukami jižně od kynžvartského nádraží, pod zaniklým dvorem Haselhof přijímá zleva potok Greimbach ze Slavkovského lesa a vlévá se ve Valech do Kosího potoka (Vonše). V minulosti někdy také předával jméno Kosímu potoku – Starý potok. Stará Voda měla v obci tři obecní rybníčky k účelům hašení. Přímo na hranici katastru obce jsou rybníky: Písečný rybník, Husí rybník, Dvojhrázný a Pastevní rybník, které však jsou již kynžvartské. Patřily k zámku Kynžvart a sloužily k chovu ryb. Východně Staré Vody v blízkosti soutoku Starého potoka a pravostranného přítoku Lučního potoka (dnes meliorováno) vyvěrala na louce chutná kyselka, kterou popsal Miroslav Dovolil (1956 Ve správním území obce vyvěrá několik kyselek z nichž nejvýznamnější je Jedlová. Pramen v Jedlové vyvěrá 500 metrů po silnici jižně od Staré Vody v blízkosti Kosího potoka. Kyselka vyvěrá v těsné blízkosti Kosího potoka, dokonce o 25 cm níže než je hladina potoka, takže hrozí podezření, že dochází k ředění vodou z potoka. Sekerské Chalupy – se nachází nalevo od silnice I. třídy (Plzeň – Cheb) ve směru na Cheb cca 6 km západně Mariánských Lázní a 2,5 km jihovýchodně obce Stará Voda, k níž administrativně patří. Sekerské Chalupy (600 m n.m.) leží na okresní silnici Stará Voda – Krásné – Tři Sekery a silnice tu překračuje Kosí potok. V blízkosti Sekerských Chalup vyvěrá také železitá kyselka.

Atraktivity v obci

„Vesnice STARÁ VODA se objevuje již ve starších listinách jako významné osídlení na panství Kynžvart. Tak v listině privilegií Heinricha II. z Plavna z roku 1448 se přiznává svobodné dědické právo pro příbuzné a vesnické sousedy jako ostatním vesnicích na panství. Další potvrzení všech práv a svobod na panství Kynžvart pro všechny obce je známo z roku 1471. Polohový plán vesnice ukazuje na vývoj řadové podélné vesnice podél potoka a vesnické silnice. Stavební formy venkovské dřevěné architektury jsou dosud zachovány na příkladech dřevěných srubových staveb a lomenicové formy roubených staveb (Fachwerk). Vyobrazení ukazují stejně tak francké schéma čtvercového sestavení trámů jako šikmé stavební opory česko-saského stavebního způsobu. Udržovaná roubená stavení v měnících se tvarech v dřevěné stavbě jsou na kostelní návsi, jako je čp. 1 BEIM BECKENKARL, čp. 4 BEIM BECKENLENZ nebo skupina roubených stavení Schusserova zájezdního hostince BEIM HABERKORN. VESNICKÁ KAPLE sv. ANNY byla založena roku 1712. Její osmihranná stavba je zčásti roubená (fachwerková) se šindelovou střechou, které vévodí zvonička. Hlavní oltář je moderní, vybavený pseudogotickým nástavcem. Na evangelijní straně stojí postranní oltář s dřevěnou sochou Panny Marie Chlumské (Maria Kulm) ve vitríně; naproti je barokní oltář z doby postavení kaple s oltářním obrazem „Svatá Rodina“.

POMNÍKY. Jednoduché kříže v prostoru obce pocházejí z 19.století. Na Chebském pahorku je veliký vyřezávaný krucifix ve stavu rozpadu. Na silnici do Kynžvartu stojí bezprostředně vedle sebe dva KAMENOKŘÍŽE s délkou ramen 0,85 m a 0,55 m. S nimi tvoří celou křížovou skupinu železný litý krucifix na vysokém kamenném podstavci na vysokém kamenném podstavci v architektuře empíru s věnováním a letopočtem 1856. Podobné kříže z 19.století nacházejí se na polních cestách v okolí vesnice. – V seznamu soch fary Kynžvart z roku 1836 jsou uváděny v této době z okolí Staré Vody četné, v současnosti však už nezvěstné dřevěné kříže, které byly v průměru 5 až 6 metrů vysoké, s řezbářským vyobrazením Ukřižovaného. Stávaly na cestách ústících do vesnice Stará Voda: tak zvaný ČERNÝ KŘÍŽ na cestě od zámku Kynžvart, potom jeden kříž vysoký tři klaftery (5 m), na Říšské silnici ze Staré Vody k Pozorce; dva vysoké dřevěné kříže na cestě do Tří Seker, dále u hospody v Pozorce a jeden na silnici do Dolního Žandova.“ – Potud Anton Gnirs (1932).

Pasportizace památek krajského střediska z Plzně v 70. letech uváděla STAROU VODU jako silnicovku, připomínanou poprvé 1380, s gotickou kolonizací, s kaplí, která má rázovitou malebnou architekturu. Památkový zájem se vztahoval k zájezdnímu hostinci s dvojicí hrázděnek, ale mezitím už zbořenému, a k litinovému kříži na kamenném soklu u kaple, bohužel odstraněnému. Mimo seznam se připomíná v zahradě u státní silnice kříž s bohatě ozdobným a členěným soklem z roku 1859.

Emanuel POCHÉ (1980) popisuje okruh památek obce Stará Voda takto: „STARÁ VODA (Cheb). Obec doložena roku 1448. Rozložena podél potoka a silnice, uprostřed obce kaple. * Na prostranství kolem kaple zachováno několik CHALUP z hrázděného zdiva. * Na domě při silnici k Chebu je výklenek s barokním oltáříkem s reliéfem Narození Páně – kvalitní řezba z první poloviny 18.století. * KAPLE SVATÉ ANNY – barokní, z roku 1712. Obdélníková, se zkosenými rohy a jehlancovou střechou se zvoničkou; vnitřek kryt kazetovým stropem. Z a ř í z e n í: hlavní oltář pseudogotický, kolem roku 1900; pravý boční oltář barokní z 1.čtvrti 18. století, portálový s rozvilinami po stranách a s obrazem „Příbuzenstva Mariina“ uprostřed; levý boční oltář rokokový, kolem roku 1740, po stranách Panny Marie Kurdské původně sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. Na stěnách při vstupu jsou sochy Panny Marie a sv. Josefa, výrazný barok kol roku 1720.“ – Potud Poché 1980.

GEBERT Josef (1977) popisuje v knize „Heimatbuch Marienbad Stadt und Land“ (Band II.) památky Staré Vody takto:

KOSTELÍK SV. ANNY Obec patřila pod farnost Kynžvart. Od roku 1598 se konaly bohoslužby a pohřby podle protestantských pravidel. V roce 1624 začala protireformace, která byla v roce 1627 úspěšně dokončena. Od roku 1631 jsou vedeny na kynžvartské farnosti matriky, taktéž pro Starou Vodu. Ve Staré Vodě byla postavena roku 1712 vesnická kaple uprostřed obce. Měla půdorys osmiúhelníka, architekturu hrázděnky (fachwerku) a šindelovou střechu s malou zvoničkou. V roce 1885 byla kaple renovována, při čemž dostala moderní hlavní oltář, s pohledným pseudogotickým nástavcem. Autorem byl, široko daleko známý řezbář PISTROL z Kynžvartu. Na evangelní straně stál ještě postranní Mariánský oltář s dřevěnou soškou Matky Boží podle podoby Marie z Chlumu sv. Máří (Maria Kulm) ve vitríně, zatímco naproti je barokní oltář, z doby založení kaple s oltářním obrazem Svaté Rodiny. Dřevěné sochy sv. Jana a Panny Marie pocházejí ze zámecké kaple, zrušené v roce 1832. Již v roce 1812 uvažovala obec se stavbou velkého kostela ve Staré Vodě. Byly připraveny stavební plány, ale výstavba se oddalovala. Zprvu byly spory o umístění nového kostela, pak přišla revoluce v roce 1848, s ní velké politické změny při zrušení roboty a vrchnostenských vztahů a tak nakonec k stavbě nového kostela nedošlo. V kapli se směly konat mše svaté za mrtvé ze Staré Vody, kdežto na bohoslužby o nedělích a svátcích a při májových pobožnostech museli obyvatelé Staré Vody, vesměs katolíci, chodit do zámecké kaple Kynžvartu, která byla nejblíže obce. Hlavní mše svaté byly ve farním kostele v městě Kynžvartě.

KAPLE v obci byla zasvěcena svaté Anně a svátek slavila 26. července, kdy se tu sloužila slavnostní mše. Za první světové války byly odvezeny zvony z kaple a v roce 1923 umístěný zvon nový, vysvěcený děkanem Josefem Hejlem z Tymákova. Kmotrou zvonu byla paní Anna Berková. Při této příležitosti byla kaple renovována, dostala nové kostelní lavice, střecha osazena umělou břidlicí, ale bohužel přitom omítnut bíle nádherný fachwerk. – Druhý zvon nechala odlít obec v roce 1932 u firmy Pistorius v Chebu. Vysvěcení zvonu provedl vikář Lenz z Dolního Žandova a kmotrou zvonu byla paní Anna Sturmová. Zvony byly znovu odstraněny za druhé světové války. V roce 1865 zažil Kynžvart dva veliké požáry, při nichž byl zničen i kostel. Byl znovu stavěn 1869-1870 a ke stavbě byly nuceny přispět také okolní obce. Stará Voda se Sekerskými Chalupami musela přispět částkou 1 445 zlatých a 7 krejcarů.

Odkaz

Stará Voda: https://www.staravoda.cz
 

Karlovarský kraj



Projekt se realizuje s podporou Karlovarského kraje,
www.kr-karlovarsky.cz

Datum vložení: 26. 4. 2023 14:34